Proč jsme unavení, i když celý den sedíme u počítače
Přijdeme večer domů a máme pocit, že už nezvládneme vůbec nic. Přitom jsme celý den seděli u počítače. Nepřenesli jsme těžkou krabici, neuběhli kilometr, fyzicky jsme se vlastně moc nenamáhali. Přesto jsme vyčerpaní.
Jak je to možné?
Často máme pocit, že nás unavuje množství práce. Jenže když se na svůj den podíváme blíž, zjistíme, že velkou část energie nám nebere samotná práce, ale způsob, jakým ji během dne děláme.
Otevřeme e-mail, zazvoní telefon, přijde zpráva od kolegy, vyskočí notifikace, někdo se na něco zeptá. Než se vrátíme k původnímu úkolu, naše pozornost už několikrát změnila směr. A právě to je mnohem náročnější, než si většina z nás uvědomuje.
Každé takové přepnutí nás stojí trochu energie. Jedno skoro nepoznáme. Když se jich ale za den nasbírají desítky, večer se začnou ozývat.
Možná si říkáme, že jsme dnes vlastně nic zvláštního nedělali. Jen jsme odpovídali na e-maily, byli na několika poradách a vyřešili pár úkolů. Jenže náš mozek mezitím téměř nepřestal pracovat. Nepotřeboval zvedat těžká břemena. Stačilo, že byl celý den ve střehu.
Možná právě proto jsme unavení, i když jsme skoro nevstali od počítače.
Únava není jen o množství práce
Když jsme unavení, často hledáme příčinu v tom, že toho máme příliš. Někdy je to pravda. Jindy ale není problém v množství práce, ale v tom, že naše pozornost nemá během dne téměř žádný prostor si odpočinout.
Jsme zvyklí reagovat rychle. Odpovídat hned. Mít přehled o všem, co se děje. Čím víc toho zvládáme najednou, tím víc máme pocit, že jsme efektivní.
Ve skutečnosti ale za každé přepnutí mezi úkoly platíme malou dávkou energie. Jen si toho většinou nevšimneme.
Proč si neodpočineme ani večer
Možná jste si někdy všimli ještě jedné věci. Práce skončí, přijdeme domů, uvaříme si večeři nebo si sedneme na gauč. Tělo už je doma, ale hlava jako by ještě zůstala v kanceláři. Vzpomínáme si na e-mail, který jsme zapomněli poslat, přemýšlíme nad zítřejší poradou nebo si v hlavě znovu přehráváme rozhovor s kolegou. A než se nadějeme, máme v ruce telefon a místo odpočinku na sebe necháváme působit další proud informací.
Není divu, že ani po večeru doma nemáme pocit, že jsme si skutečně odpočinuli. Ne proto, že bychom odpočívat nechtěli. Ale protože naše pozornost celý den téměř nedostala příležitost zpomalit.
Možná nejsme unavení jen z práce. Možná jsme unavení z toho, že naše pozornost celý den nemá kde odpočívat.Možná proto někdy nestačí ani víkend nebo dovolená. Odpočineme si od práce, ale ne vždy od způsobu, jakým fungujeme.
Začít můžeme mnohem menší změnou
Když jsme unavení, často hledáme velké řešení. Říkáme si, že bychom potřebovali delší dovolenou, méně práce nebo úplně jinou práci. Někdy to tak opravdu je. Často ale můžeme začít něčím mnohem menším.
Zkusme si během dne všimnout, kolikrát nás něco vyruší. Jak často přeskakujeme mezi úkoly. Kolik energie nás stojí být neustále připraveni reagovat na každou zprávu nebo notifikaci.
Ne proto, abychom se za to kritizovali.
Jen proto, abychom lépe porozuměli tomu, kam během dne odchází naše energie.
Právě to bývá první krok ke změně.
Pozornost je dovednost
Možná totiž nejsme unavení jen z práce. Možná jsme unavení z toho, že naše pozornost celý den nemá kde odpočívat. Dobrá zpráva je, že s tím můžeme něco dělat.
Každý z nás ví, že když chceme posílit svaly, nestačí si o cvičení jen číst. Musíme je pravidelně používat. Čím častěji je zapojujeme, tím jsou silnější. S pozorností je to velmi podobné. I ona se dá rozvíjet. Ne přes noc ani jedním cvičením, ale postupně. Malými kroky, které se časem promítnou do toho, jak pracujeme, jak odpočíváme, jak zvládáme náročné situace i kolik energie nám na konci dne zbývá.
Pozornost je dovednost. A stejně jako jiné dovednosti se dá rozvíjet.
Chcete zjistit, jak se dá pozornost rozvíjet v běžném pracovním dni?
Na našich workshopech si nebudeme povídat o teoriích. Společně si vyzkoušíme jednoduché postupy, které můžete využít hned druhý den – v práci, doma i ve chvílích, kdy máte pocit, že je toho zkrátka moc.
Podívejte se na aktuální workshopy a kurzy BUĎ TEĎ.