Jak poznáme, že už to není jen náročné období?

„To přejde.“

Kolikrát jsme si tuhle větu řekli? Máme náročnější období v práci, dětem rostou zuby, nebo mají zkoušky, doma je toho víc než obvykle. Říkáme si, že ještě vydržíme. Až dokončíme tenhle projekt. Až skončí školní rok. Až se vrátíme z dovolené. Pak bude zase lépe.

Jenže tohle „až“ pořád nepřichází.

Místo toho si postupně zvykáme na to, že jsme unavení. Že nás ráno stojí víc sil vstát z postele. Že jsme podráždění kvůli maličkostem. Že večer nemáme chuť si s nikým povídat ani dělat věci, které nás dřív bavily. Přijde nám to normální. Vždyť je toho přece hodně.

A právě v tom bývá ten největší problém.

Náročná období jsou součástí života. Každý je občas zažíváme. Po větším zápřahu většinou přijde čas, kdy si odpočineme a nabereme energii.postupně se vrátíme do svého běžného režimu. Když se to ale pořád déle neděje a únava zůstává týdny nebo i měsíce, možná už nejde jen o náročné období.

Naše tělo i hlava nám to často dávají dává najevo mnohem dřív, než si to sami připustíme. Jen jsme se naučili jehojich signály přehlížet. Myslíme si, že bychom měli vydržet, zvládnout ještě trochu víc a odpočinout si až někdy později.

Možná si teď říkáte, že přeci není těžké si toho všimnout. Jenže když jsme uprostřed všeho, co se kolem nás děje, bývá to překvapivě těžké.

Zkuste si na chvíli vzpomenout na poslední měsíc. Kdy jste naposledy měli pocit, že máte opravdu dost energie? Že jste se ráno probudili odpočatí? Že jste se dokázali radovat z obyčejných věcí nebo si v klidu vypít kávu, aniž by vám hlavou běžel seznam dalších úkolů?

Nemusíte na ty otázky hned hledat správnou odpověď. Jen si jich zkuste všimnout.

Možná zjistíte, že únava nepřišla ze dne na den. Že se do vašeho života vplížila postupně. A právě proto je snadné ji přehlédnout. Člověk si zvykne skoro na všechno. I na to, že funguje s polovinou energie.

Dobrá zpráva je, že to nemusí dojít až do chvíle, kdy nás tělo zastaví samo – např. nějakou bolestí, ztuhlostí nebo pod. Čím dřív si všimneme, že už nám energie dlouhodobě ubývá, tím větší šanci máme něco změnit. Ne ze dne na den. Ne velkými rozhodnutími. Často stačí začít tím, že si dovolíme na chvíli zastavit a podívat se, jak na tom doopravdy jsme.

Ne proto, abychom zvládli ještě víc. Ale proto, abychom se znovu cítili dobře.

Malý trénink pozornosti – Zastavení

Nejdřív se na chvíli zastavte. Pak možná uslyšíte i sami sebe. Zkuste si teď dát Dejte si malou pauzu.

Nemusíte nic dělat ani nic řešit. Jen na několik vteřin přestaňte číst a zaposlouchejte se do zvuků kolem sebe. Možná uslyšíte tikání hodin, hlasy kolegů, šumění stromů za oknem, zvuk klimatizace nebo auta projíždějící ulicí.

Nepřemýšlejte nad tím, jestli jsou ty zvuky příjemné nebo nepříjemné. Jen je chvíli poslouchejte. Možná si všimnete, že během těch několika vteřin vaše hlava nemusela nic řešit. Jen byla tam, kde právě jste.

Právě v takových krátkých chvílích si často všimneme, jak se opravdu cítíme.

Náročné období jednou samo skončí. Dlouhodobé přetížení ne.

Chcete zjistit, jak se dá pozornost rozvíjet i v běžném pracovním dni? Na našich workshopech si vše sami vyzkoušíte. Ukážeme vám jednoduché postupy, které můžete využít hned druhý den – v práci, doma i ve chvílích, kdy máte pocit, že je toho zkrátka moc.

Podívejte se na aktuální workshopy a kurzy BUĎ TEĎ.